USAR

Lucie Čeňková se svojí fenkou Annie se zúčastnila společně s dalšími 67dmi profíky mezinárodního reklasifikačního cvičení těžkého odřadu USAR, které na 5 let všichni úspěšně obhájili. Cvičení probíhalo pod dohledem zahraničních inspektorů zaměřených na všechny potřebné obory pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov a mělo simulovat ostré nasazení v zahraničí ve fiktivním státě Mediterians po ničivém zemětřesení o síle 7,9 richterovy stupnice.

Slovy Lucie:

Byla jsem ohromená skvělou koordinací všech týmů. Jak spolu všichni bez problémů dokázali spolupracovat, umět se domluvit a tím odvést svojí danou práci co možná nejlépe a nejefektivněji. Člověk si musí uvědomit, co to všechno obnáší, stát se členem USAR týmu. Není to jen "splněná čárka mezi životními cíly". Je to velká zodpovědnost, sebereflexe, pokora. Člověk tam nemůže fungovat jako jednotlivec. Je článkem velkého řetězce a pokud se jeden článek odepne, může to zničit celý tým. Toto cvičení mi ukázalo, na co všechno by se měl člověk připravit, co by mohl čekat, čeho by se mohl bát. Toto byla nejspíš procházka růžovou zahradou proti tomu, co se dělo v Turecku. Tímhle si člověk musí projít určitě sám, aby pochopil, zda by měl v USAR týmu být či nikoliv. Málo spánku, těžší hygienické podmínky, neustále logisticky přemýšlet, kdy jít spát, kdy jíst, kdy venčit, to samé myslet i za svého psa. A být přitom neustále připraven. Velký důraz bych tady viděla na opravdu perfektní výbavu. Jsou to občas maličkosti, které vám pak ale mohou při takových misích psychicky dost pomoci, jako třeba obyčejný polštář. Já ho teda sebou pro jistotu měla a jak jsem byla za něj ráda. :)

Odkaz na pořad ČT24 od  7.minuty 20.sekundy - https://www.ceskatelevize.cz/porady/15436948558-zona-ct24/223411058150016/

Text a foto - Lucie Č.